Cornettes de Bise

Region: Swiss - Valais

Kam: Le Flon (1049 m) - Lac de Tanay (1408 m) - Cornettes de Bise (2432 m) - La Calaz (2064 m) - Col de Verne (1814 m) - Le Flon (1049 m)

Kdo: Ladat, Simca, Beatriz, Celine
Kdy: 19.10.2008

Cornettes de Bise je hora, ktera neni od Zenevskeho jezera moc videt. Tedy presnenji ona videt je, ale vetsina lidi spis kouka na Le Grammont nebo na Dents du Midi. Je to moc hezky vyslap, ktery ovsem chce hezke pocasi (kvuli vyhledu a kvuli tomu, ze to muze byt na par mistech "o usta"; Luogo di Luigi my v tomhle dava za pravdu).

Pocasi bylo slibne (krasne modro a vyfoukano), ale prece jen uz chladnejsi a navic vrsek Cornettes, jak uz samo jmeno napovida, je mistem dosti vetrnym. K tomu vsemu jsme se chystali na vyslap s Beatriz a Celine (obe s nami sli poprve a obe se strachovali, jestli to ujdou). Podle toho jsme take do baglu pribalili par veci "na pujceni". Pozdeji se hodili...

Sraz domluven na nadrazi ve Vevey, nezbytny obrad vitani se s bise-trikrat-na-tvar,  nalozeni vseho a vsech do auta, cestou stridmy brief jaky ze to je vlastne ten plan a po nekolikaterem ujisteni, ze celou trasu urcite zvladnou, jsme dorazili do vesnicky Le Flon (Celine se cestou nahoru strachova, ze to cele jedeme autem). Tedy to byl uvod....

Z Le Flon jsme zamirili na Lac de Tanay. Je to cast mirne strmejsi (tedy pokud se jde po ceste a ne po silnici, ktera sice neni uplne rovna, ale rozhodne je stridmejsi), ktera cloveka zahraje, rozhyba a rozproudi mu veskerou krev v tele. Novacci vetsinou po prvnich 15ti minutach zacnou mumlat neco o taxiku (verte nebo ne, ale ten se tam pres letni sezonu da skutecne vzit), vrtulniku, smilovani, slitovani, zblazneni se, umirani, ci slibech o seknuti s kourenim. My v tymu udrzovali dobrou naladu slibem, ze to je druhe nejhorsi stoupani celeho vyslapu (hned po vrcholovce na spicku Cornettes) a bez vetsich protestu jsme po ~40 minutach dorazili na Col de Tanay (to je misto, kde se vetsina lidi zastavi a foti, bo se tam otevira krasna scenerie tanayskeho udolicka).

Prosli jsme kolem Lac de Tanay zahalnem v rannim oparu, minuli hospudku Chez Nicole Niquille (ze ktere se valila skupinka jeste rozespalych vyletniku smerem na Le Grammont) a levou stranou udoli zamirili hloubeji mezi zuzujici se kopce. Chvilku jsme sli pesinkou ve svahu, pak presedlali na polni cestu vedouci k vyse lezicimu kravinu, u ktereho Beatriz vyhlasila malou prestavku na snack.

Od kravina jsme se pak ztocili doleva. Pres pastviny, smerem primo pod Cornettes de Bise (uz to bylo potreba, holky ho netpelive vyhlizeli). Napred se trochu stoupalo, pak jsem jsi pres plan az primo po "kornety" (pomerne hezke udolicko, zrejme kdysi zformovane ledovcem a naslednou erozi), pak zase trochu stoupani po pate kopce, pak prejit po kratke skalni rimse az do sedla, no a ze sedla pak finalni vystup na vrchol. Je to skutecne moc hezka cast nabizejici uchvatne vyhledy pod sebe, okolo sebe a do dalky.

Vrsek Cornettes de Bise byl hooodne vetrny. Udelali jsme rychle dve fotecky do pamatnicku a pakovali se niz. Zacal se nam ozivat hladovy zaludek, takze bylo na case najit zavetrne misto s hezkym vyhledem a pustit se do nasich svacin. To vse pod bedlivym dohledem kavcat, ktere bedlive hlidali, co nam kde upadne.

Po svacine jsme sli dal... porad dolu a dolu (to zase pro zmenu pod dohledem kozorozce a pak dokonce i celeho stada). Na rozcesti po "kornetama" jsme se dali smerem na La Calaz (2064 m) a pak dal niz na Col de Verne (1814m). Z Col de Verne nas cesticka svedla rychle na polni cestu, ktera si to mirila neuprosne zpatky na Le Flon. Bylo uz na case, Beatriz se v cim dal v kratsich intervalech domahala zavolani helikoptery. Celine zase prohlasovala, ze do hor staci chodit opravdi tak maximalne 3-4x za rok.

Problem byl, ze cesta zpatky celym dlouhym udolim od Col de Verne az do Le Flon byla jaksi "nekratka" (dle vyjadreni nekterych ucastnic primo "nekonecna")... louky... louky... kolem kopce... pak les s pavucinami plych kapek kolem cesty.

K autu holky doklopitaly, vypadaly unavene, ale byly plne spokojenosti, ze to zvladly. Dokoce jak Beatriz, tak i Celine prohlasily, ze s nami rady vyrazi i nekdy priste. Ale nevim, jestli si to pamatuji. Cestou zatky do Vevey obe dve na zadni sedacce vytuhly.

Trasa cesty je k nahlednuti tady (prevzato z Dwight Peck's special private personal Web page).