Vanoce'08

Vanoce prisly rychle, necekane a tak nahle, ze jsme sotva postrehli jejich prichod. Zkratka tu z niceho nic byly a nam nezbyvalo nic jineho, nez si je uzit plnymi dousky.

Samozrejme jsme je travily na narodne hroude - stridave v Jeseniku, v Litomericich a v Praze. A mezi tim vsim "uzivanim si" - mezi temi vsemi darecky, stromecky, frantisky, koledami a vsemoznym mlsanim medacku, vanocek, stol, vanilkovych rohlicku, kosicku, karamelek, pernicku a lineckeho - no zkratka a dobre mezi tou vsi vanocni naladou jsme si udelali i par vyletu - ten prvni v Jeseniku na Certovy kameny a Zlaty Chlum, druhy v Litomericich do okoli Kokorina, a treti pak v Praze navstevou botanicke zahrady a skleniku Fata Morgana.

Region: Cechy - Olomoucky kraj

Kde: Jesenik - Certovy kameny (693 m) - Zlaty Chlum (875 m) - Krizovy vrch (671 m)

Kdo: Ladat, Simca

Kdy: 25.12.2008

Posilneni domacim uzenym a frtanem domaci slivovice na zahrati vyrazime z vyhrateho domova. Domovnimi schody mirime dolu a domovni dvere nas v mziku vyplivnou do ulic zasnezeho Jeseniku. A do toho chumeli a chumeli.

Mirime pres namesti, kolem radnice (kde jsme oba se Simcou unisimo zanarikali, bo ajajaj tam se to prece stalo), po mostku pres ricku Belou a pak dal pres ctvrt plnou vil a vilek po zlute ven z mesta. Cesta pomalu stoupa, ze zamraceneho nebe se sype dalsi a dalsi snih, vsude kolem ticho a klid a my prokrupavame cestu na "certaky". 

Ty nas vitaji cele bilo-cerne, kompletne zasypane snehem a uplne zamrzle-omrzle. Snazime se po tech ledovatych schudkach vylezt az nahoru na vyhlidku, kde sice neni vubec nic videt, ale je to prece vyhlidka a tu nemuzeme minou bez povsimnuti.

Kdyz jsme dost pokochani vyhledem do mraku, vracime se na cestu. Po par metrech odbocujeme na modrou a mirime primo vzhuru k vrchlolu Zlateho Chlumu. Jdeme lesem, cesta je totalne zasypana, jen mezi stromy krizuji stopy zvere. A taky nase. Chvilema mi az prijde lito, ze nemame sneznice.

Kolem rozhledny na Zlatem Chlumu projdeme bez povsimnuti. Nahoru se nam nechce, bo se spicka s ochozem ztraci v mlze, a do buficku nemame naladu chodit.

Misto toho zaciname klesat. Nabirame cerveno-modry kurz na Krizovy vrch a pak dal neznaceny kurz "primo dolu za nosem" zpatky do Jeseniku.

Region: Cechy

Kde: Kokorin - Kokorinska dolina - Nedamy - Mala Jestrebice - Poklicky - Vojtechov - Raj

Kdo: Ladat, Simca

Kdy: 29.12.2008

Zastavujeme na opustenem parkovisti kousek pod hradem v Kokorinske doline, natahujeme cepice a rukavice a nedockave chvatame nahoru na hrad. Obloha je modra, vzduch prijemne mrazivy a pod nohama susti popadany listi. Je konec prosince, takze hrad je zabarikadovany a nepristupny jako by ocekaval napor zdivocelych hord husitu ci katoliku. My ho jen okukujeme ze vsech stran, chvili ho oblehame s fotoaparatem a objektivem, ale na slezeni vysokych zdi masivniho hradu nemame vybaveni.

Slezame tedy zpatky na dno Kokorinske doliny a po zelene se vydavame smerem na Male Jestrebice. Chvili dusame po silnici, ale pak cesta odbocuje do lesa, stoupa a klickuje mezi skalami a vsude kolem je plno stromu a listi na zemi. Sem tam se protahneme sklani ulickou a porad klickujeme a klickujeme, az ztracime smer. Nastesti ceske cesty jsou znaceny poctive a sejit z ni neni tak lehke a tak nas za chvili vita prvni roubenka Malych Jestrebic.

Ve vsi schazime ze zelene a prebihame na modrou. Ta nas vede pres zamrzle pole zase zpatky do lesa a klikatic se mezi stromi a skalami nas vede dolu. Na rozcesti u Poklicky chvili vahame, jestli se vratit na parkoviste pod hrad, nebo jit do Raje, ci na Mseno. Nakonec vitezi Raj a tak se davame po cervene smerem na Vojtechov - kolem chaty se soukromym rybnikem (Filip by zavidel), kolem dalsiho rynika s rybarskyma posedama (nikdy jsem nic podobneho nevidel) az do Raje. Celou dobu doufame, ze si tam v hospode dame pozdni obed. Ale vsechno je beznadejne zavrene a my se s prazdnym zaludkem obracime zpatky na dolinu pod Kokorinem.

Mijime par rybnicku, par chaticek kouzelne schovanych v lese. Take prechazime nekonecne rovnou alej a slysime bandu nemcu vyrvavajic pripravy na konec roku na cele udoli. Proste prijemna cesta zpatky.

Do Litomeric se pak nevracime primo, ale jedeme po vedlejsich silnickach. Na chvili pribrzdime ve vesnicce s kouzelnym baroknim kostelikem na vrsku. Bohuzel nam v hlave neutkvelo jeji jmeno :-(

Region: Cechy

Kde: Praha

Kdo: Ladat, Simca

Kdy: 31.12.2008

Posledni den v roce. Na vecer mame naplanovou klidnou oslavu spojenou s krmenim drave zvere, par koktejlu uz mame za sebou z prechoziho vecera, a tak nikam nespechaje mirime do botanicke zahrady na okouknuti skleniku Fata Morgana.

Nadsene pobihame mezi zelenyma slahounama, kvitkama a kytickama, listeckama a vetvickama. Obcas o nejakou zavadime a odmenou nam je lehka sprska vody. A mezi tim fotime, fotime a fotime...